Peter Altenberg
| Peter Altenberg | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Richard Engländer |
| Narození | 9. března 1859 Vídeň |
| Úmrtí | 8. ledna 1919 (ve věku 59 let) nebo 6. ledna 1919 (ve věku 59 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Povolání | spisovatel, básník a aforista |
| Alma mater | Tereziánská akademie ve Vídni Akademické gymnázium |
| Příbuzní | Georg Engländer (sourozenec) |
| Podpis | .gif) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peter Altenberg, původním jménem Richard Engländer[1] (9. březen 1859, Vídeň – 19. leden 1919, Vídeň), byl rakouský spisovatel židovského původu.
Proslavil se především drobnými prózami a aforismy, které zachycují životní pocit Vídeňáků v době před rozpadem rakousko-uherského mocnářství.[2] Stylistickou inspiraci nalezl ve francouzském útvaru básně v próze.
Patřil do okruhu autorů kolem Arthura Schnitzlera (Hermann Bahr, Hugo von Hofmannsthal, Karl Kraus, Alfred Polgar aj.).[3] Typickým pro něj byl bohémský styl života.[4] Často psal ve vídeňských kavárnách. V roce 1900 se zřekl judaismu a v roce 1910 konvertoval ke křesťanství - jeho kmotrem byl architekt Adolf Loos.[5] Celý život trpěl depresemi, byl rovněž závislým na alkoholu. Po většinu života neměl ani vlastní byt, bydlel obvykle po hotelích, závěr života strávil v hotelu Graben na Dorotheergasse ve Vídni, zde žil od roku 1913 až do své smrti v roce 1919. Literární pseudonym zvolil roku 1893 podle města Altenberg an der Donau, kde strávil hezké chvíle jako host rodiny Lercherů. Některé jeho texty zhudebnili Alban Berg a Hanns Eisler. Živil se z velké části jako redaktor Wiener Allgemeine Zeitung, přispíval i do pražských německých novin Prager Tagblatt, berlínského časopisu Schaubühne, mnichovského Simplicissimus a do časopisu Die Fackel Karla Krause. Kraus patřil k největším Altenbergovým příznivcům a podporovatelům, promluvil i na jeho pohřbu.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Jak já to vidím (Wie ich es sehe, 1896)
- Ashantee (1898)
- Co mi přináší den (Was der Tag mir zuträgt, 1901)
- Prodromos (1906)
- Pohádky života (Märchen des Lebens, 1908)
- Listy s obrázky ze všedního života (Bilderbögen des kleinen Lebens, 1909)
- Staré nové (Neues Altes, 1911)
- Semmering 1912 (1913)
- Sklizeň (Fechsung, 1915)
- Paběrkování (Nachfechsung, 1916)
- Vita ipsa (1918)
- Večer mého života (Mein Lebensabend, 1919)
- Odkaz (Der Nachlass, 1925)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Peter Altenberg [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/peter-altenberg-miloval-a-videl--895854
- ↑ http://www.databazeknih.cz/zivotopis/peter-altenberg-2157
- ↑ http://www.newyorker.com/books/page-turner/a-flneur-for-all-seasons
- ↑ Peter Altenberg. Österreichisches Kabarettarchiv [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEBALD, Winfried Georg. Domov plný úzkosti : eseje k rakouské literatuře. Překlad Radovan Charvát. Martínkovice: Opus, 2021. 169 s. (Opus; sv. 74). ISBN 978-80-87048-70-2. Kapitola Peter Altenberg : Le paysan de Vienne, s. 54–71.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Altenberg na Wikimedia Commons 
Osoba Peter Altenberg ve Wikicitátech
